PŘÍBĚH HRAČEK 2.

(Toy Story 2.), animovaný film USA 1999

Hrají (v originální anglické verzi): Tom Hanks, Tim Allen

První minuty Toy Story 2 vypadají jako z nějakého jiného filmu. Buzz Rakeťák se v nich totiž řítí vesmírem, přistane na neznámé planetě a po několika akčních eskapádách ve stylu Hvězdných válek se setká tváří v tvář s císařem Zurgem (v české verzi Zargem), načež... je spálen na uhel! Naštěstí se hned ukáže, že šlo jenom o videohru, kterou hrál plastikový Buzz Rakeťák - ten hrál za císaře - s plastikovým tyranosaurem Rexem - ten hrál za Buzze a prohrál, protože svýma krátkýma ručičkama pochopitelně nedokáže současně skákat a střílet.

Od prvního Příběhu hraček uplynul rok nebo dva a v pokoji malého Andyho jsou všechny hračky téměř stoprocentně šťastné. Problém nastane ve chvíli, kdy Andy odjede na výlet a Woody (Tom Hanks) se nešťastnou náhodou ocitne ve výprodeji, kde se ho zmocní tlustý Al McWhiggin, majitel hračkářského supermarketu, kterému jde jen o peníze a ví něco, co neví nikdo jiný: Před mnoha desetiletími byla totiž v televizi vysílána neuvěřitelně populární dětská loutková show, jejímž hlavním hrdinou byl právě Woody, jehož cena je tudíž nevyčíslitelná. V Alově apartmá se Woody setká se svými starými kolegy - kovbojkou Jessie, koněm Bulíkem a tlustým fousatým Prospektorem - a dozví se, že teď, když je kolekce kompletní, mohou být konečně všichni prodáni do muzea hraček v Japonsku. A v tu chvíli je Woody na vážkách: Samozřejmě by se chtěl vrátit ke svému Andymu a dávat mu radost. Ale na druhou stranu musí souhlasit s Jessií a Prospektorem, kteří mu vysvětlí, že Andy si s ním bude hrát v nejlepším případě ještě pár let a pak ho vyhodí, kdežto v Japonsku může rozdávat radost dětem i celým rodinám ještě po mnoho generací a bude zde o něj dokonale postaráno.

Takové dilema, které je závažné, osudové a (v rámci logiky filmu) zcela pochopitelné, je jedním z mnoha důkazů toho, jak si dali scenáristé na Toy Story 2 záležet. Každá postavička (kterých je ještě o něco víc než v prvním Toy Story) má svou osobnost, motivaci a dočká se svého "slavného okamžiku" - tak jak to bývalo v nejlepších filmech minulých desetiletí a jak to bývá jen zřídkakdy v dnešních filmech. Dobrodružství Buzze Rakeťáka a ostatních hraček, které se vydávají přes celé město Woodyho zachránit, se pravidelně střídá s komornějšími scénami z Woodyho zajetí, ve kterých jsou decentně naťukávána závažnější témata. Zatímco tedy Woody váhá, jestli se vůbec chce k Andymu vrátit, záchrannou expedici Buzze a ostatních hraček zkomplikuje rušná ulice, hračkářství, falešný Buzz Rakeťák a nebezpečná výtahová šachta. A všechno samozřejmě vrcholí velikánskou akční scénou a happy endem.

Kromě své inteligentnosti je Toy Story: Příběh hraček 2 také zábavný (s několika odkazy na slavná filmová díla, při kterých bude obecenstvo řvát smíchy) a dojemný, čemuž velice pomáhají jednak vynikající výkony herců, kteří hrdinům propůjčili hlasy (aspoň v originále), jednak hudba Randyho Newmana, ať už v písničce (jediné) o tom, jak děti opouštějí své hračky, nebo v sekvenci bez dialogů, kdy Woody odhalí svou slavnou minulost. A samozřejmě nechybí ani spousta minivtípků, které známe z klasických disneyovek. (Paní Brambůrková k drahé polovičce: "Je to bezva, mít v domácnosti pořádného bramboru!") Díky veleúspěchu prvního dílu tentokrát tvůrci neměli problémy domluvit se s předními hračkářskými společnostmi a obsadit do vedlejších rolí panenku Barbie i jiné superhvězdy hračkářského průmyslu (bohužel ne vždy tak proslavené i v našich končinách).

Co se týče technického provedení, sluší se pouze bez zabředávání do bitů a bajtů konstatovat, že všechno vypadá dokonaleji a realističtěji než v prvním Toy Story a při mnoha scénách si velice snadno přestanete uvědomovat, že se díváte na animovaný film. Technické komplikace tvůrci dávno vychytali a mohli se o to více věnovat kompozici záběrů, optickým (virtuálním) filtrům a nasvícení (virtuální) scény. Jistě ne náhodou je v titulcích tohoto filmu, který byl natočen bez kamery, uveden "kameraman". Za zmínku také stojí, že v Toy Story 2 se pravděpodobně poprvé v historii kinematografie objeví plně digitální "cameo": Restaurátora hraček totiž "hraje" dědeček z oscarového krátkého filmu Jana Pinkavy Geriho hra. Pokud vám to totiž ještě z této recenze nedošlo, všichni digitální herci v Toy Story 2 opravdu hrají (a v některých případech hrají velmi dobře) a docela by mě zajímalo, jestli z toho někdo něco vyvodí při udělování Oscarů.

I když Toy Story 2 distribuuje studio Disney, se vznikem filmu neměl příliš společného. Studio Pixar natočilo "už" tři celovečerní filmy a zdá se, že úspěch prvního Toy Story a Života brouka nebyl náhodný a že tito počítačoví nadšenci jsou důstojnějšími pokračovateli odkazu Walta Disneye než dnešní Disneyovo studio. Toy Story 2: Příběh hraček možná není nejlepší film natočený v roce 1999, ale s největší pravděpodobností je to nejlepší rodinný film a zcela určitě je to nejlepší pohádka.

P.S.: Jako předfilm Toy Story 2 uvidíte krátký snímek Luxo Jr., který vznikl v roce 1986 jako jeden z prvních počítačových filmů na světě. Konečně pochopíte, proč je ve znaku Pixaru ta elektrická lampa.