LÁSKA PŘES INTERNET

(You ve Got Mail), komedie USA 1999, 115 minut

Režie: Nora Ephron

Hrají: Tom Hanks, Mag Ryan, Parker Posey, Greg Kinnear

S pošetilostí, příznačnou pro inteligentního člověka 90. let, si Kathleen i Joe namlouvali, že vlastně o nic nejde. Dopisovat si přes Internet s někým, koho ani neznáte - no a co? Jejich bohulibým úvahám sice poněkud odporovala netrpělivost, s jakou sledovali své protějšky, opouštějící domov, a dychtivost, s jakou se oba vzápětí vrhali k počítači, ovšem sebeklam je jednou z nejpůvabnějších lidských vlastností - a tak Kathleen a Joe snili, bezpečně a bez rizika... aniž tušili, že žijí jen pár bloků od sebe, že se denně potkávají cestou do práce a pijí svou ranní kávu v témže bistru.

A tak to také mohlo zůstat navždy, nebýt ovšem toho, že film Nory Ephrono není studií osamělosti moderního člověka v odcizeném světě velkoměsta, ale poctivou staromódní milostnou romancí, což samozřejmě podstatně mění pravidla hry.

Jak svést ty dva dohromady? A jak oddálit a zkomplikovat okamžik, kdy si padnou do náručí? To jsou zásadní otázky - a kvalita odpovědí na ně přímo určuje kvalitu filmu. Sestry Ephronovy měly ovšem výchozí situaci ulehčenou o to, že jejich scénář vychází z mnohokrát prověřené předlohy. Úplně na počátku byla totiž hra Nikolause Laszloa Parfumerie, podle níž natočil Ernst Lubitsch v roce 1939 půvabnou romanci The Shop Around the Corner. V ní se pomocí poštovní schránky 135 neodolatelně sbližovali James Stewart a Margaret Sullavanová, aby je o deset let později v muzikálové verzi Roberta Z. Leonarda In the Good Old Summertime již ne tak úspěšně napodobili Judy Garlandová a Van Johnson.

Nejnovější verze sester Ephronových je v mnoha ohledech výjimečná, protože přímo popírá pravidlo, že remake je vždycky slabší než originál. Problém remaků je totiž nejčastěji v tom, že přesazují zápletku starého příběhu do nových kulis povýtce mechanicky, jen s nejnutnějšími úpravami, odpovídajícími soudobým reáliím. Scenáristky Lásky přes internet ovšem přistoupily k příběhu způsobem věru tvůrčím a většinou (tedy až na nějakou tu drobnost) se jim to bohatě vyplatilo. Nemám na mysli použití Internetu, ten je v daném případě jen formální náhradou pošty, ale právě zapracování aktuálních motivů tak, že výrazně ovlivňují samu kvalitu příběhu. Narozdíl od Stewarta a Sullavanové, které dělila od happy endu prostá osobní nesympatie, již si jejich hrdinové projevovali v civilním životě, Kathleen s Joem dostali od scenáristek k vzájemné nevraživosti velmi dobrý důvod. Kathleen je totiž majitelnou maličkého staromódního krámku s dětskými knížkami (v poctě Lubitschovi nazvaném The Shop Around the Corner), který zdědila po své matce, a Joe je nejmladším příslušníkem dravě podnikatelské rodiny Foxů, která si vydělává na milionářské živobytí stavbou řetězce mamutích velkoprodejen knih. A když Foxové otevřou další literární monstrum právě za rohem Kathleenina krámku, není se co divit, že se vzájemnému vztahu neelektronických hrdinů staví do cesty ne kamínek, ale solidní balvan. Navíc se tím nabízejí dokonale absurdní a vpravdě neodolatelné situace, kdy se zoufalá Kathleen alias Shopgirl obrací o radu ke svému nejlepšímu příteli, jímž je právě NY152 alias Joe, jemuž se pak jeho dobře míněné rady vracejí jako bumerang. Půvabné.

Kombinace Meg Ryanová - Tom Hanks funguje naprosto neomylně a zejména jejich komickému talentu film vděčí za dvě třetiny svého úspěchu. Tom Hanks představuje výjimečnou kombinaci chlapeckého šarmu Jamese Stewarta a zemité solidnosti Spencera Tracyho a je nenapodobitelný zejména v situacích, kdy už s vědomím, kdo je jeho internetová přítelkyně, vynalézavě podkopává Kathleenin obdiv k NY152 a bojuje tak za sebe (a proti sobě) na dvou frontách. Meg Ryanovou sice čekala další role "romantické dívenky", ovšem scénář je scénář a partner je partner, takže Kathleen představuje její asi nejlepší výkon od dob filmu When Harry Met Sally... (Když Harry potkal Sally..., 1989).

Přestože Láska přes Internet nedosahuje kvalit předchozího společného (a veleúspěšného) projektu trojice Ephronová-Ryanová-Hanks Samotář v Seattlu, je to snímek velmi příjemný. Sice poněkud příliš vtipný, než aby byl skutečně romantický a příliš romantický, než aby byl dokonale komický, ovšem pomineme-li (s těžkým srdcem) překotný happy end, lze si ho docela užít. Už kvůli skvělým hereckým výkonům, inteligentní práci s literárními odkazy anebo mimořádně půvabným kulisám newyorské Upper West Side.